Laneey

29. května 2012 v 20:28 | Laneey |  Autorky projektu
Tak, abych nějak začla. Sedím tu nad prázdným Wordem a přemýšlím, co bych měla o sobě asi tak napsat. Říct i něco málo o mě a mém životě je jedna velká nuda. Ale tak, budu se snažit .

Spoustu lidí mě zná pod přezdívkou Laneey . Mnozí si říkají, odkud se to asi vzalo :) . Je to cizí jméno, zřejmě americké, ani sem po tom moc nepátrala, ale píše se to Laney nebo Lainey. Někdo to jméno , ale používal a tak sem si tam vsunula ještě jedno E a jsem na to tak zvyklá, že přezdívku používám od nějakých 15 let, prostě od doby , kdy sem objevila kouzlo internetu na škole :).

Mé pravé jméno je Katka. Na to, že je mi teprve 22 let, jsem si toho v životě už dosti prožila. Jsou věci, které člověka změní a utvrdí ho v tom, že život je jedno velké hov*no, které prostě nemůžete odklidit. Na jednu stranu jsem přátelská, ale na tu druhou jsem silný introvert. Prostě mám ráda svůj klid.

Nejlepší den pro mě je, když samozřejmě nejsem v práci a mám na sebe chvíli čas. Což moc často tedy není. Ale v tom případě si vlezu do pokoje, zavřu se a ponořím se do nějaké knížky, nebo si prostě jen pustím hudbu v nejlepším případě píšu. Miluju svou samotu a nezávislost, je to vlastně to nejlepší , co můžete mít. Protože pokud se stanete na něčem nebo hůře na někom závislý, a ztratí te to, nevíte kudy kam. Jste sami ztracení.

Neznamená to, že se nedokážu bavit. Ale potřebuju na to mít náladu. Moje každodenní rutina je chodit do práce a vydělávat prachy, abych měla střechu nad hlavou. Nemám čas na zábavy. Ale když už by se mělo něco dít, tak jak se říká " protančím střevíce", ale to asi jen na Mika :). A ještě se k tomu potřebuju parádně opít.

I když nemám vysokou a nejsem zrovna Einstein, troufám si říct, že na svůj věk toho vím o životě víc, než někteří lidé, kteří jsou mnohem starší než já. Musíte si to prožít, abyste mohli říct. Ano, vím jak to chodí. To se nejde naučit. Asi sem vždycky byla v tomhle jiná. Taková vyspělejší, nevím jak to říct.

Dříve sem byla důvěřivá a příliš naivní. Teď mi dá větší práci někoho přijmout do svého "kolektivu", jsem nedůvěřivá a moje sebevědomí? To vždycky bylo a je neustále na nule. Nemám zrovna moře přátel , co si budeme povídat. Lidé mě díky mé naivitě, vždy dokázali hojně využívat, a kolikrát sem na to doplatila. Člověk se musí změnit hned, když vidí jak je to zlé.

Opravdu je zbytečné se bavit o mně. Jsem nikdo. Nezajímavá, nudná a hrozná.

Omlouvám se za takový popis, já prostě opravdu nejsem zajímavá. Jen chci říct, že člověk, který nás spojuje je mým světlem v životě. Možná to bude znít melodramaticky, ale kdybych ho " neměla", možná už bych tu kolikrát dávno nebyla. Michael , ač se mnou nebyl fyzicky, mi neuvěřitelně pomáhal v těžké pubertě, kdy sem se potřebovala někomu svěřit a on byl jediným člověkem, kterému sem důvěřovala. Byl to můj jediný opravdový přítel.

Připadala sem si jako blázen, když sem si povídala s jeho podobiznou na stěně, ale pomáhalo mi to.

Pro mě je víc než idol a úžasnej člověk. Nikdo není dokonalý, ani on nebyl, ale byl to anděl. Pro mě ano. Když píšu svůj příběh, cítím jako bych mu byla o krůček blíž. Jako kdyby seděl vedle mě a sledoval každé mé souvětí. Je to uklidňující. Ač zároveň , doufám, že to opravdu nečte :D . Asi bych se hanbou propadla :D .

Děkuji tímto Čokoládce za možnost přispět i svým dílem do hromadného příběhu, budu se snažit , abych Vám to nezkazila.

Děkuji za pozornost :) a nezapomeňte, že jsme tu pro každou z vás. Jako jedna rodina. Tak by to mělo ve světě fungovat. Michael své fanoušky bral jako součást vlastní rodiny. Je jen na nás, co s tím učiníme my, teď když tu není. …

Ale ne. Mýlím se. On tu bude napořád. U každého z nás má své zvláštní místečko v našich srdcích pečlivě skryté.


With L.O.V.E ...vaše Laneey




 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama