Kapitola 5. - Our story, our love

13. srpna 2012 v 12:23 | Monička |  Projekt - Our story, our love

Omlouvám se všem a hlavně Monče, která mi dílek poslala už před víkendem, ale bohužel jsem ho nestihla přidat dřív než dnes. :( Svou chybičku tímto napravuji a dodávám Vám další kapitolku, která hlouběji poodhaluje Gracyn příběh ve své nové rodině a její vznikající zájem o našeho hlavního hrdinu. Moni, Katherin je bezvadná a ty slunečnice .... lol, no však my vímeMrkajícíS vyplazeným jazykem
Pokráčko je teď na Laneeyce, poslední autorce 1. kolaSmějící se Tak zlato, rozjeď toNevinný



Autor: Monika
Blog: amonikam.blog.cz


Když paní Katherine vyslovila jméno svého muže, nemohla jsem si nevšimnout, jak Michael sebou překvapivě trhl. Evidentně se svým otcem neměl ten nejlepší vztah. Podle toho, co mi říkal Jarmaine pan Joseph bral úlohu být hlavou rodiny zcela vážně. Rád řídil život ostatním již od dob, co si vzal svou manželku. Neměla jsem nejmenší ponětí o tom, jak ten muž vypadá, vlastně jsem o něm nevěděla skoro nic. Pokaždé, když mi Jarmaine vyprávěl o své početné rodině Josephovovi se úmyslně vyhnul obloukem.
Ještě dnes mám v živé paměti naši první společnou večeři, když jsem se chtěla o své lásce dozvědět, co nejvíce. Vyprvávěl o své matce, s takovým obdivem a láskou, že jsem byla přesvědčena o tom, že je to milující a starostlivá žena, která by pro svou rodinu dýchala. A nemílila jsem se. Popravdě jsem měla malinko strach z její reakce na můj původ, ale ani na malý okamžik mi nedala najevo, že by jí to některak vadilo. Její pohled mě uklidnil. Čímž jsem si u pana Jacksona nebyla jista.

" ....A co tvůj otec? Jaký spolu máte vztah?".....nabodla jsem na vidličku jednu z dalších tygřích krevet s chilli omáčkou. I v odrazu zapálené svíčky, ve tvaru srdce, jsem poznala, jak Jarmaine náhle posmutněl. Došlo mi, že téma "on a otec" není to, o kterém by se toužil se mnou bavit. A už vůbec ne náš první společný večer.
I když se sebevíc snažil zapátrat ve své mysli a vybavit si vzpomínku, jenž by alespoň trochu Josepha stavila do jasnějšího světla, žádnou takovou nenašel. A já pochopila, že nemá smysl se dál tímhle záhadným mužem zabývat.

" Co kdybychom na chvíli opustily mužskou společnost a zkrátily si to čekání při šálku šípkového čaje?"........Katherininy jemné ruce na mém rameni mě odpoutaly od mých vzpomínek. Ochotně jsem na její nabídku přikývla a následovala její kroky, které mířily do kuchyně.

Kuchyň nebyla moc velká, ale zato byla útulná a čistá. Byla laděna do smetanové barvy se žlutými a červenými doplňky. Bylo vidět, že si Katherine dává záležet na tom, aby se tu její rodina i přátelé cítili dobře.
" Mohu vám s něčím pomoci paní Jacksonová?"......zeptala jsem se.
" Ne, děvenko. Pohodlně se usaď na židli a odpočiň si. Musíš být po té dlouhé cestě nesmírně unavená. A ještě k tomu Hanzel a seznámení s dětmi....jo Jacksonovic family je velká a její kořeny sahají hodně daleko."........Ano, to je pravda. A to jsem ještě neviděla Hlavu rodiny.
Z kuchyňské linky vytáhla dva malované hrníčky........" A pro příště, jen Katherine.".....přátelsky se na na mě usmála.

Grace se usadila na židli k malému kulatému stolu, ktrerý zejména používají právě k pití čaje nebo kávy a se zaujetím pozorovala paní domu s jakou láskou připravuje šípkový čaj.

Na stole stála váza s květinami......."Slunečnice.... Michael mi je nosí poměrně často."........všimla si jak jsem si opatrně přičichla k váze plnou slunečnic, které se k malovanému ubrusu dokonale hodily.
" Miluji je. Pro mě to je královna mezi květinami. Jejich žluťoučká barva připomíná drobná sluníčka. Připadá mi, že díky nim v domě pokaždé svítí slunce, i když je venku zamračeno. Také vás nabíjejí takovou energií?"......zeptala jsem se a opatrně mezi prsty uchopila jeden z květů jehož pyl mi zanechal žlutou stopu na dlani.
" Mám ráda květiny, ale popravdě o jejich kráse tak nepřemýšlím.... Jsi stejná jako Michael, i ten dokáže ve všem vidět jen to krásné a okouzlující." .......při vzpomínce na jednoho ze svých mladších synů se její rty rozzářily do upřímného úsměvu. Jeho tu musí všichni nesobecky milovat, pomyslela jsem si. Vlastně i on mě svých šarmem a galantním chováním okouzlil ač jsem si to nechtěla přiznat. Ovšem jedna věc mě na něm zarážena......Proč je tak bílý? Vždyť jako malá hvězda byl tmavý tak, jako jeho sourozenci? Co jen udělal se svou pletí? Copak se stydí za svůj původ?.......to byly otázky, které mi uvnitř nedaly spát.

" Grace, jsi v pořádku? Copak ti ten čaj nechutná?"
" Proč je Michael tolik bílý?"......vyhrkla jsem ze sebe své myšlenky .
 


Komentáře

1 Zuzy Zuzy | Web | 13. srpna 2012 v 12:41 | Reagovat

Krásně to pokračuje, Mony jsi třída!♥Ještě zvýva  "uvítat" nejlépe válečkem na těsto hlavu Jacksonovic rodiny Josepha :D Krásný,myslím, že Grace a Katherina jsou už kamarádky.. slunečnice je daly do hromady... je teď se asi Grace lekla, že přemýšlela na hlas, ale Katherina, je laskavá, vysvětlí jí to...

2 hanylen hanylen | 13. srpna 2012 v 15:48 | Reagovat

Mončo, parádně se ti povedlo navázat. Michael nebyl jediný, kdo joa "nemusel".
Napadlo mě při té myšlence Grace, že Michaela jistě každý miluje, že bohužel kromě vlastního otce.. Ale maminka mu to vždy vynahradila svou laskavostí s péčí. S Grace si už začala tykat ařekne jí pravdu jak musí Michael řešit své kožní problémy, že to není úmysl jak tvrdí novináři. No, a na Josepha si klidně počkám do dalšího dílu. Tak hodně štěstí Laneey :-D

3 Laneey Laneey | Web | 15. srpna 2012 v 18:42 | Reagovat

nemám slov Moničko ! ale jako vážně..musím se přiznat, že sem všechny dáílky četla až teď pěkně popořadě..je to neuvěřitelné že ač každý dílek psal někdo jiný, je to tak nádherně napsané, tak senzačně to na sebe navazuje, že to vypadá jakoby to psal jediný člověk ! Opravdu před vámi všemi smekám svůj pomyslný klobouk :-P  :-) teď mám v hlavě všechnu tu nádheru, skvost co jste stvořili a netuším co já zmůžu :-( bojím se že vám to zkazím , úplně mi z toho běhá mráz po zádech :-x  :-! , čas mi ubíhá, dnes třetí den...a já jdu pomalu na věc 8-)

4 Zuzy Zuzy | Web | 16. srpna 2012 v 13:58 | Reagovat

[3]: Laneeyko tak to máme stejný pocity, mě to přijde taky, že to psal jeden čelavěěěk! :D A ty a pokazit?? ?? neblázni, ani náhodou a klobouk nech na hlavě!♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama